Jelenia Góra

Jelenia Góra

Jelenia GóraRadnice vždy bývaly nejdůležitějšími budovami ve městě. Byly sídlem vedení města, často rovněž soudu, městskou pokladnou i místem, kde se uschovávaly nejdůležitější městské listiny.

Více...
Vrchlabi

Vrchlabi

VrchlabiBudovu takzvané staré radnice najdeme dnes jako dům čp. 210 v jižní části náměstí Míru, nedaleko kostela sv. Vavřince. Patří mezi nejstarší památky města, ale bohužel je neobydlená a velmi zanedbaná.

Více...
Kamienna Góra

Kamienna Góra

Kamienna GóraDnešní kamenohorská radnice nestojí na hlavním náměstí, což je mezi slezskými městy výjimkou. Stojí na místě někdejší Horní brány, jedné ze dvou městských bran.

Více...
Liberec

Liberec

LiberecStará radnice v Liberci stála na dnešním Benešově náměstí před současnou radnicí. Rozhodnutí postavit radnici padlo v roce 1599, kdy město patřilo šlechtickému rodu Redernů.

Více...
Bolesławiec

Bolesławiec

BolesławiecNa historickém náměstí, tzv. Dolním rynku, stojí bolesławiecká radnice. Zde se křížily dvě středověké obchodní stezky: tzv. Hlavní stezka z Lipska do Krakova a druhá vedoucí z jihu na sever z města Lwówek Śląski do Szprotawy.

Více...
Jablonec

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad NisouV průběhu let se v Evropě ustálil typ radnice sestávající z věže s hodinami, hlavního reprezentačního vchodu do rozsáhlé haly, zasedací síně, kabinetu starosty, kanceláří úředníků. To vše obsahuje i radnice v Jablonci nad Nisou.

Více...
Lwówek Śląski

Lwówek Śląski

Lwówek ŚląskiPrvní budovou, která sloužila jako městská radnice, byl patrový Dům kupců postavený na tržním náměstí v polovině 13. stol. za vlády Boleslava Rogatky.

Více...

Bolesławiec – Radnice

Na historickém náměstí, tzv. Dolním rynku, stojí bolesławiecká radnice. Zde se křížily dvě středověké obchodní stezky: tzv. Hlavní stezka z Lipska do Krakova a druhá vedoucí z jihu na sever z města Lwówek Śląski do Szprotawy.

První radniční budova vznikla v první polovině 14. stol., byla ale vypálena během vpádu husitů v roce 1429. Druhá radnice, zděná s věží, vznikla v roce 1432.

Nejstarší částí dnešní radnice je spodní podlaží věže o čtvercovém půdorysu a přilehlá budova z roku 1432. Výstavba věže se přisuzuje sasko-lužickým mistrům, a to na základě podobnosti kamenických detailů s jejich díly západně od Lužické Nisy.

Radnice se skládá ze čtyř vzájemně spojených budov o různé velikosti s vlastní výzdobou, z nichž každá má svou vlastní střechu.

Nejmenší je severní budova, trojpodlažní, jejíž zdi jsou zdobeny imitací diamantové bosáže. Na východní straně má schodiště a vedle něj je vidět pozdně gotický portál.

Dominantou radnice je kamenná věž na čtvercovém půdorysu, která na úrovni sousedních střech přechází v osmibokou. Nad hodinami vidíte kamenný ochoz. Věž je zakončena barokní helmicí s lucernou.

Třetí budova je přistavěna k věži od západu. Má reprezentativní schodiště vedoucí do prvního patra. Budova je kryta mansardovou střechou zdobenou vázami.

Čtvrtou budovou je hlavní jižní radniční budova ležící v ose východ–západ. Má dva renesanční portály přenesené sem z již zaniklých měšťanských domů na náměstí. Levý portál cca z r. 1580 je svědectvím kamenických dovednosti svého autora. Rostlinné dekory, ač vytvořené v pískovci, vyvolávají dojem lehkosti a jemnosti. Tímto portálem se dostanete do předsálí Svatební síně. Pravý portál se skromnějšími dekoracemi je datován rokem 1572 a dnes vede do restaurace Sawanna. Na jižním průčelí vidíte sluneční hodiny. Na východní stěně je pískovcová deska z roku 1913 s figurální kompozicí. Zobrazuje skupinu vojáků v oblečení z napoleonské doby a ženu.

Napravo a nalevo od této desky se nacházejí dvě současné pamětní desky věnované 25. výročí opětovného začlenění města do Polska po druhé světové válce a prvnímu starostovi a pěti obyvatelům Bolesławiece, kteří zahynuli v červenci r. 1945.

Levou část západní strany radnice tvoří čtyřosé průčelí třetí, třípodlažní budovy s vysokými, obloukovitě zakončenými okny ve druhém podlaží. Obloukovitá část oken přesahuje nad římsu. Do prvního patra vede již zmíněné reprezentační schodiště.

V pravé části je průčelí čtvrté budovy o třech osách, objekt je dvoupodlažní s jednopodlažním zploštěným štítem s jemně zaoblenými stranami a zakončeným třemi vázami.

Na tomto průčelí je také umístěno několik pamětních desek. První je věnována sv. Marii de Mattias – patronce města od roku 208. Druhá připomíná pobyt Karola Wojtyły, pozdějšího papeže, v roce 1956. Třetí je věnována „průkopníkům“ u příležitosti 40. výročí tzv. „návratu do vlasti“, tj. připojení Bolesławiece a okolí k Polsku.

Nejcennějším sálem bolesławiecké radnice je Svatební síň. Jedná se o místnost na nároží se zajímavou krouženou klenbou. Její autor – Wendel Roskopf ‒ byl žákem proslulého českého mistra Benedikta Rejta, tvůrce Vladislavského sálu na Pražském hradě. Použité technické a výtvarné řešení dělá ze sálu v Bolesławieci miniaturní kopii pražského sálu. Původně v sálu zasedalo městské zastupitelstvo, později tu byl radniční hostinec. Kromě ve Slezsku ojedinělé klenby dnes zdobí tuto síň barevná moderní malba na stěně zobrazující výjev ze života sv. Hedviky Slezské a jejího manžela Jindřicha Bradatého od Mieczysława Żołądźe.

Druhým sálem, jehož autorství se rovněž přisuzuje Roskopfovi, je předsálí Svatební síně se skromnou klenbou zdobenou polskými erby a stěnami s malbami zobrazujícími mj. polského krále Boleslava Chrabrého, knížete Boleslava Vysokého a knížete Bolka I. Svídnického.

V přízemí věže se nacházelo vězení. Dodnes se na zdi dochoval nápis, který v překladu zní: „Respektujte právo, nespravedlnost je zhoubná.”

V prvním patře se nachází prostorný sál, ve kterém se dnes schází zastupitelstvo. Má vysoká, obloukovitě zakončená okna a trámový kazetový strop.

V radničních chodbách uvidíte keramický model radnice a keramický plán města, které vznikly v keramické dílně místního kulturního domu mládeže.

Zpracoval: Andrzej Mateusiak, 2011

Projekt finansowany z funduszy UE i Euroregionu NYSA